Velká ryba

Vždycky jsem bydlel tak, že k nám nedosáhly dráty některé z tehdejších kabelových společností – což tehdy znamenalo levnější internet a nabídku dalších programů. Teď kabel sice mám, ale jakmile uplyne rok od podpisu smlouvy, programy navíc zase pěkně odhlásím. Nikdy jsem nevěřil, že na tolika programech může nastat situace, že „nic nedávají“. Ale nastává docela často.

K věci: podařilo se mi včas „chytit“ Vekou rybu od Tima Burtona. Ten film jsem viděl asi potřetí a pokaždé mi na něm něco neurčitého chybí. Abychom si rozuměli – Velka ryba je vynikající film, přesto na mém žebříčku k absolutní špičce nepatří.

Syn hledá cestu ke svému otci, kterému zbývají poslední dny života. Prožil jej jako sbírku mnoha fantaskních historek, jimiž sice baví všechny ve svém okolí, ale se synem si nerozumí. Ten je pokládá za směsku smyšlených báchorek. Zatímco divák sleduje všechny důležité životní momenty z otcova úhlu pohledu, syn postupně odhaluje, že ne ve všem si tak úplně vymýšlí. Život je zkrátka moc krátký až příliš plný banalit...

Tak nevím. Výtvarná stránka, hudba, dialogy, všechno sedí. Přesah. Jednotlivé fragmenty jsou úžasné. I jako celek Velká ryba funguje, jednotlivá ozubená kolečka do sebe krásně zapadají, jenom se v mnoha místech otáčejí až příliš pomalu. A to je za mě asi ten největší problém Velké ryby. Minule bych dal sedmičku, dneska asi osmičku.