Uncharted: Drakes Fortune - úchvatný i povrchní?

Pomalu doháním herní resty, jedním z nich byl i akční hit Uncharted: Drakes Fortune na PlaySation 3. Z herního hlediska klasický Tomb Raider, tedy vkusná kombinace střílení, skákání a řešení puzzlů, příběhově potom Indiana Jones, tedy neohrožený hrdina zažívající těžko uvěřitelná dobrodružství.

Děj je hodně svižný, posouvá se pomocí častých in-game scén, přesto nabízí Uncharted něco navíc. Tím je herní partner. Pro samotný gameplay není zase tak důležitý, jeho dopad je ale klíčový. Hlavní hrdina nemusí vést podivínské monology, má s kým se slovně pošťuchovat, občas přiloží ruku k dílu. Uncharted se také nebojí velkých scén, jako je výbuch ponorky či ztroskotání letadla, které často bývají uvedeny textem na letecké mapě v tom lepším případě, v tom horším pouhých konstatováním v podobě bílého textu na černém pozadí. Autoři měli cit i pro velkolepost, takové skákání po zdech monstrózní pevnosti u moře, když záběr pěkně odzoomuje, je teprve něco. Líbí se mi i momenty, kdy hráč musí rychle zareagovat – například stisknutím kolečka se rychle uhnout před padajícím balvanem nebo rychlým skokem skočit na správné místo z padající zdi. Checkpointy jsou v těchto případech opravdu velkorysé, ještě před pár lety by nás tvůrci nechali opakovat i celou úroveň :).

Ačkoliv hra je poutavá od začátku do konce, i na mě zhruba v půlce dopadla tíha stereotypu. O to více si v těchto okamžicích uvědomíte, jak moc hrajeme podle pravidel tvůrců. Celé dobrodružství se odehrává v jednom velkém koridoru, který během hraní sice nevnímáte, ale teprve při poohlédnutí kolem si uvědomíte jeho malost. Vylézt někam stranou, vyšplhat po jiné liáně, vyřešit úkol jiným způsobem – nelze. Je to tak dobře, nebo špatně? Může za to pohodlnost dnešních hráčů, nebo je to logický vývoj? Ono... pokud se to hraje výborně jako Uncharted, vem to čert.

Uncharted: Drakes Fortune a MotorStorm jsou pro mě pádné důvody, proč si pořídit PlaySation 3.

Dále hraji: Ni.bi.ru: Posel bohů - výborná, o content rozšířená, ale ne dokonalá předělávka původní DOSové adventury. A rád se vracím ke strategii Homam 5 včetně prvního datadisku Hammer of Fate, jenž přidává národ trpaslíků.