Viděno, hráno, čteno

BioShock (hra) – V okurkové sezóně podobně očekávané hry zazáří ještě víc. Pro jednoznačně mluví vynikající atmosféra a celkové podání podvodního světa, do nějž, díky genetickým pokusům, zasahují pro hráče na první pohled neobvyklé, nadpřirozené síly. Pokud se podíváme po světě, sklízí BioShock maximální hodnocení, osobně si ale raději počkám na plnou verzi. Pravda totiž také je, že atmosféru obstarávají skripty a pohyb je, alespoň v demoverzi, vymezen na jeden klasický koridor. 9/10

Transformes film – Film, v němž roboti a záchrana světa hrají až druhé housle. V první řadě jsou Transformers teenagerskou komedií s klasickým námětem „nejhezčí holka ve třídě a nezajímavý kluk“, teprve druhá část ukazuje na pohled úžasné bitvy robotů. Ačkoliv by se děj filmu dal shrnout do dvou tří vět, díky tomu, že film je prošpikován „hláškami“, se z něj stává nejzábavnější koukatelné céčko tohoto léta. 7/10

Z krajin soumraku (A. C. Doyle) – Tvůrce Sherlocka Holmese tíhnul ke spiritismu, čehož je svědectvím i tento soubor krátkých povídek plný nadpřirozených jevů (například oživlá mumie). S přihlédnutím k době vzniku nelze autora obviňovat z klišé, naopak oceňuji i určitou nadčasovost. Kniha se čte výborně, stejně jako kterákoliv Holmesovka. 9/10

Konečné řešení (Michael Chabon) – Ačkoliv to v knize není řečeno, autor po svém oživuje Sherlocka Holmes a představuje jej čtenáři jako starého člověka, jehož doba již minula. Možná až přehnaně klade důraz na líčení bolestí těla spojených se stářím a dle mého názoru se nepodařilo vystihnout Holmesův charakter. Z hlediska příběhu jde o klasický detektivní příběh, okořeněný pocitem, že je něčím více, než ve skutečnosti je. Oproti původním příběhům detektiva se Konečné řešení ani nečte tak zlehka, přesto i tato útlá knížečka stojí za přečtení. 6/10